V sobotu 20. května se tradičně zpívalo na Slavíně pod Náklem. Mezi mužskými sbory a místním ženským sborem Ženušky byl Rozmarýnek jediným mládežnickým souborem.
Starší chlapci před vystoupením |
mladší chlapci čekájí na vystoupení |
Celý týden před vystoupením chodily omluvenky s účastí dětí v programu. Nejvíc nemocnosti jsme zaznamenali hlavně u mladších děvčátek, kdy z 13 byly na vystoupení pouze 3. V tanci je "zaskočila" starší děvčata, takže diváci mohli vidět vysoké tanečnice bravurně tančit s menšími tanečníky, ale ani to pro naše děti není problém.
Děti zaplnily celé pódium, zatančily "Slovenské z Milotic", "Ratiškovské skočné", tanec "Do školy", děvčata si zapívala ve sborečku a kluci se předvedli s verbířskou písničkou "V poli stójí Anička". Je potřeba naučit kluky verbířské cifry, ale vzhledem k jijich věku..... to bude hodně práce.
Po programu následovala volná zábava v areálu viných sklepů. Nejkrásnějším zážitkem a pro mě velkým povzbuzením bylo to, že starší děvčata z Rozmarýnku přišla k muzice, nebála se zapívat si, poručit si písničky a dokonce překvapila muikanty z CM Olšava žertovnou písní "Hojačky, hojačky". Byla to ta očekávaná chvíle, kdy se folklorismus přetavuje ve folklor 21. století. Před muzikou stojí všechny generace zpěváků, zpěvaček, tanečnků, tanečnic, muzikantů i laiků. Někteří se přidávají ke zpěvu, jiní přihlíží a nechávají se unášet atmosférou. A do toho nastupuje nová nejmladší generace, nebojí se začít si zpívat písničky k tanci i zpěvu ve sborečku, ke kterému se přidávají další.....
I kdyby se nám třeba nepodařilo, Bůhví proč, celé naše vystoupení, tak tato chvilka by všechno nahradila. Myslím, že děvčata už jsou "v zajetí" tradice a ponesou ji dál. Díky moc za to!
Žádné komentáře:
Okomentovat