Po roce opět Chamartín - Vracov.
Je pátek 22. 9. a kolem třetí hodiny se na Chamartín sjíždějí auta zaplněná rodiči, dětmi a proviantem. V 16 hodin už zůstáváme jen tři vedoucí a hromada dětí ve věku 6 až 17 let. Po prvním tréninku a výborné večeři, kterou zajistila maminka sourozenců Vacenovských, paní Koutná, následuje večerní program - pohádka na dobrou noc. V kuchyni s večeří pomáhá maminka Kotásková, která má na soustředění své tři kluky (asi nechtěla být doma sama). Slibuje, že přijede i v sobotu a my s Jitkou a Ríšou jsme jí za to moc vděčni. Onemocněla totiž maminka Fantová, která měla pomáhat v kuchyni společně s ní.
 |
Večerka se posunuje na 21:30 kvůli promítání pohádky, která se trochu protáhla. Jitka sbírá mobilní telefony, chytré hodinky a další elektroniku, aby děti měly klidné a nerušené spaní. Děvčata uléhají do postelí na pokojích, kluci spí společně v tanečním sále na karimatkách ve spacích pytlech.
 |
| Kačenka a její večerní zprávy |
Sobota ráno začíná budíčkem v 7:30. Po snídani následuje další část tréninku. Tanec ratiškovská "Čapaná" neboli "Rúchová" nám dává zabrat. Táhlá písnička "V ratiškovských dolinách" má dobrých 8 slok. Písnička má příběh, děti uvažují nad každou slokou, větou, slovem. Učí se celkem rychle. Ale s tancem už je to trochu obtížnější. Starší páry dostávájí do rukou rekvizity - svatební rúcha, mladší tančí bez nich. Na zem lepíme orientační pomůcky, tzv. "Mercedes", kruh rozdělený na třetiny, podle kterých se řídí otáčky při tanci.
Po obědě a poledním klidu pokračuje trénink. Opakují se známé oblíbené tance a Chamartínem znějí všechny možné písničky, na které si společně vzpomínáme. Po hodince je třeba trochu oddechu a relaxu. Využíváme hezkého podzimního počasí a vycházíme s dětmi na venkovní hřiště.
 |
Polovina dětí jde na procházku po Vracově a vrací se s velkým nadšením. Ve městě potkaly chasu z Vacenovic (doplněnou o ratiškovijáky), jak jedou na voze, zpívají a hrají - zvou na hody. Škoda, že nepřijeli i před Chamartín, zahrát a zapívat i nám. Ale zážitek je to velký - viz video:
Dáváme si svačinku a trénujeme dál.
Kluci zkouší "Klobúkový", děvčata "Dívčí hry". Dál nacvičujeme "Čapanú" a k tomu pouštíme historická videa ratiškovských tanečníků promítané na velké plátno (díky Jirkovi Šťastnému za nahraní videí a zprovoznění prjektoru). Později odpolende jako host přichází Jirka Sabáček, aby ukázal klukům základní cifry a naučil je verbuňk. Je to ohromné, jak kluky zaujal a během hodinky jim předal základní kroky rychlého i válaného verbuňku. Domlouváme se, že ho určitě pozveme jako lektora na pár dalších zkoušek. Kluci jsou nadšeni.
Po večeři následuje večerní program "Rozmarýnek má telent", který je v režii starších dětí. Zapojují se všichni a předvádí své skryté kvality a um.
Večerka v 21:00 dnes začíná včas, děti i vedoucí cítí únavu. Přesto se někteří jedinci pokouší procházet po chodbě, jít se napít, hledají zapomenuté přezůvky na dívčím patře apod. Vše vyřešeno, ve 22 hodin už všichni spí.
Nedělní budíček je opět v 7:30. Do kuchyně přijíždí pomáhat maminka Tomečková.
Dopoledne trénujeme, většinou děti samy vymýšlí tance a vyvíjí vlastní iniciativu. Užíváme si to. Verbíři se osmělují a předvádí naučené cifry, starší děvčata si berou ty nejmenší a učí je dívčí hry, zpívá se, tančí..... A pak to přichází. Nadcházející hodová atmosféra motivuje starší děvčata a kluky. Zpívají hodové písničky, hrají si na "hody" a tančí sóla. Mladší děti samovolně tvoří kolem nich kolečko...... Nemám strach, že hodová tradice zanikne. I když letos tomu tak situace nasvědčuje. Ale to je jiná kapitola.
Je nám krásně u srdce.
V 10 hodin odchází skupinka (cca 19 dětí) a tři vedoucí na mši svatou do místního kostela. Ostatní děti jdou na hřiště.
Po obědě uklízíme prostory Chamartínu, balíme spacáky a kufry a ve 14 hodin už zůstáváme v opuštěné budově jen tři vedoucí.
Tři dny plné utužování kamarádství, starosti jedny o druhé, prohlubování tradic a lásky k lidové tvorbě.....uběhly rychle.
Jsme unavení, ale šťastní. Díky za krásný víkend.
